HTRK - WORK (WORK, WORK) (2011)

* * * * * * * * * *

Nepochybně je velice zajímavé sledovat vývoj projetku HTRK, původně Hate Rock Tria, ze kterého se vinou loňské tragické smrti (údajné sebevraždy) basisty a jednoho ze stavebních kamenů Seana Stewarta pomalu, ale jistě stává Duo (bez sebemenší špetky ironie). Těžko říct, nakolik se tato nešťastná a pro členy kapely jistě zásadní událost vepsala do "zbylých" tváří a jejich nové desky (pomineme-li fakt, že Sean se částečně na některých skladbách ještě podílel), oni sami si však nějaké přerušení či snad ukončení kariéry nikdy nepřipouštěli. Zcela jistě udělali navzdory kritickému, minimálně však vlažnému přijetí jejich novinky Work (work, work) dobře. 


Hudební a žánrový posun od noise rockem políbeného a explozivní psychedelií nabitého "krátkého" debutu Nostalgia byl již na minulé desce více než zřejmý a novinka Work (work, work) není žádnou výjimkou, každopádně spíše však na první poslech a dojem. HTRK se totiž navzdory jasnějšímu, pro někoho i přijatelnějšímu zvuku své dosavadní filozofii zase tak výrazně nevzdalují. Změna oproti např. minulé desce proběhla u způsobu prezentace, neboť HTRK posunuli na Work (work, work) dále cosi, čemu můžeme říkat třeba jistá forma "koncepce" (byť ne v úplně pravém slova smyslu). Jedná se o oproštění se od zažitých skladebních kamenů, chcete-li jasného schématu "píseň navazující na píseň" (u mnohých interpretů navíc s tuctem rozličných témat) a dali spíše důraz na výsledný efekt, soudržnost a tématickou spřízněnost (a celé to, podtrženo přáním kapely, opravdu zní ve výsledku tak trochu jako fantazie, podvědomá sonda, sen). Přese všechny větší / menší rozdíly i drobné nuance oproti minulosti je hudba (jako celek) stále poměrně neutěšená, nikdo nepodléhá uspokojení, patrná je pak především až hmatatelná odcizenost (v současném "umělém" světě / společnosti i intimním vztahu dvou lidí) a citová nenaplněnost, která může souviset např. i s přítomnou a zdaleka ne vždy "uspokojivě podávanou" sexuální / tělesnou tématikou (jinak řečeno potěcha či uspokojení zůstává spíše abstraktním pojmem, touhou), nebo již zmíněná exkurze do lidského podvědomí, čehož jsou důkazem mnohé hypnotické podklady či beaty a také některé texty s repetetivně reprodukovaným, zpětnými vazbami prodchnutým vokálem Jonnine Standish, dámy, které netřeba nevěřit. Jedná se o zbytečnosti okleštěnou, přitom stále velice přístupnou elektroniku s kytarovými esencemi Nigela Yanga (druhého člena kapely), které tomu všemu dodávají tu na naléhavosti, min. v jedné skladbě pak na estetice shoegaze & dream pop melancholie, jak je patrné v emocionálně laděné (na poměry dysforické desky zcela určitě) skladbě Love Triangle (Slowdive by měli radost). Těch inspirací, otření se o jisté žánry / subžánry let minulých je však více, v žádném případě se však nedá hovořit o nějakém výraznějším kopírování a necitlivých výpůjčkách (ať už od kohokoli). Zároveň by bylo na místě přestat HTRK neustále k někomu přirovnávat (kupříkladu k dávno přiznaným vzorům apod.)...

Leckomu zde bude chybět ono psychedelické napětí Nostalgie, někomu snad více potenciálních hitů (Marry Me Tonight je v tomto směru nepochybně silnější) a jasnější kontury, z jisté perspektivy však vidím novinku jako poměrně soudržnou (viz výše), tedy i zajímavou. Dokonce si myslím, že se nevytrácí ani ona dávka autenticity, která nescházela většině předchozích skladeb HTRK, ba spíše naopak (a to už může být v současném hudebním průmyslu bráno jako nějaká hodnota). Vytkneme-li některé drobné přešlapy (druhá půlka desky se myslím i zcela záměrně ztrácí v mlžném oparu a není zde tolik zapamatovatelných momentů) nebo ne zcela novátorské (či radikální) pojetí některých skladeb, pak celek a jeho atmosféra funguje a i ta jistá "zabranost" (záměrně nepoužívám slovo "zahleděnost") do sebe nese své ovoce. Celé to vyznívá v podstatě velice intimně a byla by škoda nahlížet na HTRK a jejich posun / současnou desku jako na něco nežádoucího...

Rok vydání | 2011 (září)
Label | Ghostly International
Link Oficiální web
Hodnocení | 80 %

Tracklist 
01. Ice Eyes Eis  
02. Slo Glo  
03. Eat Yr Heart  
04. Bendin'  
05. Skinny  
06. Synthetik  
07. Poison  
08. Work That Body
09. Love Triangle  
10. Body Double

NÁVRAT ZTRACENÉHO SYNA

Jménem celé (jednočlenné) redakce bych vás rád uvítal na stránkách, které hodlám věnovat především hudebním (na výhradně hudební tématice ovšem dopředu nelpím) komentářům, recenzím a dalším útvarům (výjimečně i patvarům). Vyjma amatérských posudků a náhledů na aktuální i retro desky bych chtěl také časem představit svou vlastní hudební / zvukovou tvorbu, jež bude na zdejších stránkách volně ke stažení. Věřím, že se na blog budete rádi vracet a že případný čas strávený nad četbou nebude nikým považován za tak úplně ztracený...

Zároveň děkuji Györgi Ligetimu za (pomineme-li fantastické skladby, které za svůj život složil) skvělou inspiraci pro název tohoto blogu.